SMUTNOVESELÁ
Zase kouří se mi z hlavy,
jak z Ocelovýho města,
nad veřejnýmy mravy.
Kdo je z jakýho těsta?
Kdo posranej je v síni,
i když třímá sekyru.
Kdo vzhlídnul se ve svini,
a koupe se v průměru?
Kdo kuličky si šťouchá
do díry vůbec nejhloubš?
Jak svět běží nemá tucha.
Kdo fízl je, kdo hebkouš? (hebkouš = sametový revolucionář)
A znovu ráno slunce vyjde,
vetřu si světlo do očí.
Na mě mrkneš a pak to přijde!
Zlý se v dobrý otočí!
Kdo Manon smění v Mamon,
už motýla nedohoní.
Nepotká se s Dalajlámou,
kdo nikdy mlýnky nerozvlní.
Kdo se sere o kus bůčku,
nevidí cestu před sebou.
Nekousne ji do lalůčku
a nepřechází nad zebrou..
Kdo si radši plní mrazák,
než bude třetí světová.
A kdo byl hrdej svazák
se za lakýrky neschová.
A znovu ráno slunce vyjde...
24. března 2019