Rande po letech
Rande po letech
Proč se čas vleče, jen sotva utíká
pomalu vzpomínkám slábne zrak
budík můj nezvoní ani netiká
je pozdě a já nemám ani frak
Máme spolu rande po letech
jako poprvé se zase stydím
jako manžel na prvních záletech
co by kdyby přesně v barvách vidím
Jakej to má smysl sám sebe se ptám
do stejný řeky dvakrát nevkročíš
s někým jiným měl bych spojir prám
na mý city holka marně útočíš
Proč mám dojem, že je Novej rok
předsevzetí jedno druhý střídá
nejím, nepiju, připadám si jako cvok
co v zrcadle cizí tváře vídá
Jedna tě chce a druhá zase ne
na potkání prosím všechny o radu
nechci čekat až šance pomine
pořád se přece střílí za zradu
Jakej to má smysl ...
Sladká vůně se line kavárnou
ruce se potí, proti mě sedíš
tváře snad, ale duše nestárnou
jasným zrakem na mě hledíš
Kdo by řek, že zas jiskra přeskočí
víme, že rozdmýchat oheň práci dá
času dost, život ještě přece nekončí
štěstí nenajde ten kdo nehledá