OPILÝ KORÁB
14. 9. 2017
Chci ti dát všechen svůj čas,
ale jsem morous, asociál.
A vrátit slzy do tvých řas -
Všehomíra Koloniál...
Reklamace vzdává hlas...
Co je teď a bude dál?
Noci dlouhý, pod obraz,
co jen občas se mi zdá...
Opilý koráb kotvu hledá,
aby z rámu neodplul.
Bríza plachty, lana zvedá.
Žádá životy všech nul.
Každý ráno chci tě dejchat,
ochutnávat ze slabin...
Nepředchází pádu pejcha...
Lejem víno z jeřabin...
Netuším, kde je ta míra?
Kdy se dotyk omrzí?
Koloniál je Všehomíra...
...v jeho protinávrzích.
Opilý koráb...
Málo je mi tvojí kůže.
Málo přepon s odvěsnou.
Starodávným slovem tužen,
komnatou zvukotěsnou...
Kde budou znít naše dechy,
jenom do našich uší.
Řevy skoků do Macochy,
jimž to asi přísluší?!
Opilý koráb...
10. července 2017
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
