Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nevidomá dívka

1. 7. 2016

Slyším, jak si z dálky cinkáš

o zem slepeckou holí.

Osudu svýmu ráda vykáš.

Poznala jsi, jak to bolí.

 

Necháváš svý pudy táhnout,

kam se vejde očí zář.

Hlavolam nám může vládnout,

pozná naší svatozář.

 

     Ledově klidná

     ti nezbývá než být...

     Sama si přiznáš,

     nemáš tucha, kudy jít...

 

Zežranej jsem jako prase

v úleku před rozporem.

Letní šaty pod Parnasem

mizí s větru náporem.

 

Teď vidím asi to, co ty.

Novej obzor otvírám.

Její SMÍCH, její ŠLÁPOTY -

HOUSTONE - PROBLÉM NEMÍVÁM!

 

 

28.6.2016

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář