...byv na dvoře
Jak se z člověka má stát básník,
když je kolem jenom žluč?
Jak má opěvovat lunu a lásku,
když má v uších řev afektovanejch kund?
Ty starý krávy - to je vážně síla.
Co jim mohlo uject, to je dávno pryč.
"Na zdraví. A taky přechcat gravitaci!"
Silnější kořalku si nalejt na jazyk.
Večírek začnou jak 3 dámy
z vyšší vrstvy.
Po pátým panáku
jsou děvky ze stoky.
Jedna řve přes druhou:
že "JÁ SE SMĚJU VÍÍÍÍÍC!"
a každá ví, že má
v hajzlu lepší roky.
Nalijte si ještě jednu,
ať je od vás chvíli klid.
Láhev plnou zapomění.
A nezapomeňte blít.
Zvratky od plic - pěkně na doraz.
Hovnem medvědím ondulaci slepenou.
Nosní dírku ucpanou kusem salámu.
Pamět z tisíce kousků sebranou.
Prokristapána, která kráva může za ráno?
Asi Máňa nebo Pavla, možná já (řekla Jára)
Není to chlastem, že máš v palici nasráno!
Dáma jako já přece okno nemívá.
18.8.2012 - 10.7.2016